Představujeme Saviolu
Národnost: | Argentina |
Datum narození: | 11.12.1981 |
Výška: | 169 cm |
Váha: | 66 kg |
Preferovaná noha: | pravá |
Hodnota na trhu: | 11.500.000 € |
V klubu od roku: | 2007 |
Kontrakt do roku: | |
Předchozí klub: | FC Barcelona |
Javier Pedro Saviola se narodil 11. prosince 1981 v argentinském hlavním městě Buenos Aires.Saviola vyrůstal v Belgranu, což je čtvrť blízko stadionu River Plate. Již v mládí byl vybrán skauty hledajícími mladé talentované fotbalisty pro River, stejně jako například Hernán Crespo, Ariel Ortega či Saviolův blízký přítel Pablo Aimar. "El Conejo", jak je Javier díky svému vzhledu přezdívaný, debutoval v argentinské lize již v šestnácti letech.
V mládí měl stejně jako jeho vrstevníci hlavu plnou fotbalu, po školním vyučování se mu oddíval, jak jen to bylo časově možné. Po absolvování základní školy Javier nastoupil na River University – školu, která finančně podporovala mladé talentované fotbalisty. Již po jeho prvním ligovém startu bylo mnoho expertů toho názoru, že v Argentině moc dlouho nevydrží. Díky svému talentu a pracovitosti se nedlouho poté prosadil na klíčového hráče týmu.
V roce 1999 pomohl River Plate vyhrát Aparturu, v roce 2000 Clausuru. V roce 1999 byl také vyhlášen nejlepším jihoamerickým fotbalistou roku. V té době mu bylo pouhých osmnáct let, což mluví za vše. V barvách River Plate se populární "Králík" prosazoval čím dál častěji a to nemohlo uniknout pozornosti evropských vekoklubů. Ještě více na sebe upoutal na domácím Mistrovství světa do dvaceti let, konaném v roce 2001, kde se stal jak nejlepším střelcem, tak i nejlepším hráčem turnaje. Společně se svými spoluhráči navíc vybojoval titul MS do 20 let. S jedenácti góly v sedmi zápasech se stal nejlepším střelcem historie tohoto turnaje.
Ještě v témže roce nastal čas pro Saviolův přestup na starý kontinent. Zájemci? Vskutku vybraná společnost, mimo jiné Real Madrid, AC Milán, Inter Milán, Lazio Řím, Juventus Turín či FC Barcelona. Z bitvy gigantů vyšla pro mnohé překvapivě vítězně právě Barcelona. Saviolova cena byla na tehdejší poměry obrovská, spekulovalo se o částce přesahující pětadvacet milionů dolarů. Přesto se zpočátku zdálo, že tato investice byla správná. A jak se k přestupu na Nou Camp vyjádřil samotný "El Conejo"? "Od samého začátku jsem tušil, že půjdu do Barcelony. Barça má v Jižní Americe skvělé jméno, tamní mladíci sní o tom, že jednoho dne vyběhnou před zaplněnými tribunami Nou Campu, kam se vměstná až sto tisíc diváků," prohlásil po přestupu nadšený Javier.
V první sezoně v barvách "Blaugrana" Saviola vstřelil jednadvacet branek, z toho sedmnáct ligových. Zřejmě nejslavnější brankou byla ta, která padla do sítě řeckého Panathinaikosu v odvetě čtvrtfinále Ligy mistrů a která Barçe zajistila postup do semifinále této prestižní milionářské soutěže. Díky svým skvělým výkonům byl "El Conejo" také vyhlášen nejlepším jihoamerickým fotbalistou roku ve španělské La Lize. Barcelona ovšem i přesto zakončila ročník bez jediné trofeje, takže ani Saviola nemohl být úplně šťastný.
Na začátku sezony 2002/03, kdy se do týmu vrátil holandský trenér Louis van Gaal, Saviola ztratil svoji vydobytou pozici v týmu. V první polovině své druhé "barcelonské" sezony vstřelil pouhé dvě branky. Ale ani van Gaal neměl takové výsledky, jaké se před sezonou očekávaly a tak byl odvolán. Na jeho místo nastoupil Srb Radomir Antič, od kterého Javier dostával mnohem více šancí. Na jeho ligovém účtu nakonec svítilo šestnáct vstřelených branek, což bylo vzhledem k první polovině ročníku úctyhodné číslo. V Lize mistrů navíc přidal dalších sedm branek. I přes svoji oblíbenost i celkem kvalitní výsledky musel i Antič po sezoně odejít. Konaly se prezidentské volby, které vyhrál současný prezident Laporta, trenérem se stal Frank Rijkaard. Sezona 2003/04 byla ze Saviolova pohledu povedená, vstřelil čtrnáct ligových branek, další přidal v evropských pohárech.
Po konci sezony si však Javier odjel do Peru, kde se konal turnaj Copa America. To se však nelíbilo jak klubovému vedení, tak hlavně i trenérovi Rijkaardovi. Před sezonou 2004/05 do Barcelony přišli dva světoví útočníci – Švéd Henrik Larsson ze Celticu a Kamerunec Samuel Eto´o z Mallorcy. Na Saviolu náhle už nezbývalo místo… Odešel proto na roční hostování do Monaca, které v té době bylo finalistou LM. V jeho barvách vstřelil osm ligových gólů, pět branek přidal ve francouzském poháru, další čtyři v Lize mistrů. Po tomto ročníku se s argentinskou reprezentací zúčastnil Poháru FIFA v Německu, ve finále nemohl nastoupit kvůli červené kartě, kterou obdržel v semifinále s Mexikem.
V létě se poté vrátil do Barcelony, kde o něj ovšem znovu nebyl zájem. Odešel tedy na další hostování, tentokráte do Sevilly. Tam měl částečně nahradit Brazilce Baptistu, který v té době odcházel do Realu Madrid. Během ročníku 2005/06 vstřelil dohromady patnáct branek, z toho devět ligových. Se svými spoluhráči triumfoval v Poháru UEFA, ve finále Sevilla porazila anglické Middlesbrough drtivým poměrem 3:0. Po tomto ročníku navíc reprezentoval Argentinu na MS v Německu, kde se svými spoluhráči došel do čtvrtfinále, kde nad jejich síly byli domácí hráči, kteří zvítězili v penaltovém rozstřelu.
Po MS se Javier vrátil do Barcelony. Ve hře byly dvě možnosti – první bylo jeho setrvání v Barceloně, druhou jeho přestup do jiného klubu. Zájemců byl velký počet, například Panathinaikos, Arsenal, Bolton, PSV Eindhoven či Aston Villa. Nakonec se Javier rozhodl zůstat na Nou Campu. Na svou šanci si musel počkat, dočkal se v domácím zápase proti Valencii, v dresu "Blaugrana" nastoupil po dlouhých 854 dnech. V tomto zápase vystřídal ve čtyřiaosmdesáté minutě krajana Messiho, o tři minuty později měl dokonce velkou šanci, kdy mohl zápas rozhodnout. Více šancí se Saviolovi otevřelo po zranění Samuela Eto´o.
Oblíbenému "Králíkovi" končí kontrakt v Barceloně v létě 2007, zájemců o jeho služby jistě bude dost, jednou z možností je i jeho setrvání v Barceloně.by:casillasiker